modlitvá
hanele m 25.9.2016 | 17:06
vtloukám si ta slova do hlavy
přebírám jako růženec
co tebe v rukou pálí
ty ..ústa z představ utkaná
bolavím
že věci jsou někdy výš než blíž
v dáli
neslyšíš..?
má křídla
s podzimem
s tažnými ptáky
taky na lodích
tam kde snad potkám svou ozvěnu
už se blíží Morana
a já slunečnice
chci slunce více
dřív než..
vždycky tak trochu umřu
než se zas narodím
pro_změnu