Zbyl otisk dlaně na sklenici
z níž lásky pozdní sběr jsem pil

 

To podzim přeskočit chtěl zimu 
a vodě živé, zpívající,
že nemnohé dny zbývají mu,
k rozkvětu vyzval devětsil

 

Prý láska vadne po přeslici,
ta, jíž jsem verše stéblem šil

 

Teď v barvě zim či prvosenky
čtou vzpomínky-poustevníci 
pravdu ticha na dně sklenky
i květ, co mráz tam vybrousil
*