písmenka
Marcone 3.2.2017 | 20:07
vlastně ani nevím, na co jsem při psaní myslel konkrétně, ale hlavou mi toho běželo opravdu hodně ...
když písmena v agónii
smutně nahá opouští pero,
slova přimrzají k papíru
a bolestí řvou tak mlčky
až inkoustem vibruje husí kůže
háčky a čárky se dusí a třou
ve zdánlivě klidných tazích
třesoucích se prstů
mláděte s žehravou duší
který marně vkládá houslový paklíč
do tmavomodrých písmen zmírajících
smutně nahá opouští pero,
slova přimrzají k papíru
a bolestí řvou tak mlčky
až inkoustem vibruje husí kůže
háčky a čárky se dusí a třou
ve zdánlivě klidných tazích
třesoucích se prstů
mláděte s žehravou duší
který marně vkládá houslový paklíč
do tmavomodrých písmen zmírajících