sad jabloní a brčálový dům
sprej kubismu pokřivil mu stěny
zde minulost je inspirací snům
a mladá noc, závoj vypůjčený
za šelestu kdysi mrtvé ženy

 

květ zimy kreslí do oken
tam mládí vstup není povolen

 

a v smutku ticha možná zaslech bys
všechno to dávno, co se bojí slov
neslavné pády rozdrobených říms
bránu, kde hvízdá zrezivělý kov
v kulhavém cvalu koní bez podkov

 

marný vzdech, jímž stál by o podporu
ten brčálový domov seniorů

*