jitro podivného budí spáče
po boku netečné spí ženy
kde mystický jej váže cit
rolety když jsou vytaženy
a u kávy bez koláče
lenivě se rodí nový den 

 

spáč, co nehodlá se probudit
a sluncem vyplašené ptáče
ta touha bdí tu s nimi jen
a sotva ví, kdy končí sen
a život kdy odchází žít
na monitor počítače

*