Ztichlý chrám, kde klenbou šepot zní
a věčnost světla bliká v plameni
korálkům  slov prostých modliteb
Náš vezdejší dej nám, Pane, chléb
ať království Tvé je nám opět blíž
když naše viny, Pane, odpustíš
 
Známá slova z modlitební knížky,
vznáší se jak chmýří pampelišky
prosba k těm, co již věčně žijí
andělé když křídly přenáší ji,
úroda vinic, síla sklizně žní
loď útěchy s křížem na stěžni
 
Tak Tvého syna slova závěti
v své ustavičné máme paměti
hvězda jasu vánočního sněhu,
mince, navždy daná do oběhu
o níž víry opírá se stěna,
zástup světců i my beze jména

*