Není nebeská
ani stropní
jen ta lebeční
brutální kvítí
z kleneb ční
a mně už bude jenom vonět
dokud ucítím.

Dokud čtu tě
fresky
a galaxie
a básně
na tvém mozkodromu
s citlivostí rtutě
mrazí mě i pálí
a v síních
shromažďují přetlak.

To z cestování
po tvých verších
mám ulepená ústa květy
a citový jet lag.