Já miloval jsem úsvit bosý...
Shimmir 30.6.2017 | 19:11
Podivné jsou někdy cesty inspirace...
Já miloval jsem úsvit bosý,
kdy měsíc odcházel již rád,
noc napila se ranní rosy
a řekla, že je čas jít spát.
A když se slunce roztančilo
po louce modré oblohy,
u srdce zas mi krásně bylo,
též vyskočil jsem na nohy
a tančil sám jak elfí víla,
zpíval si písně, co zná pták,
touha mou duši pohladila,
až povznesla se do oblak.
V těch chvílích Múza přicházela
a šeptala mi do ouška,
mé prsty potom roztančila
s něžnou hravostí kolouška.
Tak vznikly mnohé moje básně,
nad nimiž nevěřícně jen
hlavou teď kroutím, je mi krásně,
zas usmívám se celý den...
kdy měsíc odcházel již rád,
noc napila se ranní rosy
a řekla, že je čas jít spát.
A když se slunce roztančilo
po louce modré oblohy,
u srdce zas mi krásně bylo,
též vyskočil jsem na nohy
a tančil sám jak elfí víla,
zpíval si písně, co zná pták,
touha mou duši pohladila,
až povznesla se do oblak.
V těch chvílích Múza přicházela
a šeptala mi do ouška,
mé prsty potom roztančila
s něžnou hravostí kolouška.
Tak vznikly mnohé moje básně,
nad nimiž nevěřícně jen
hlavou teď kroutím, je mi krásně,
zas usmívám se celý den...