Buk se stříbrem jinovatky
schýlen, smutný pohled zpátky
 
Na pilu čeká, na sekerku,
větrem potácí se líně,
směl by k pádu zvolit směr ku
stádu laní v jetelině?
 
Slabost že měl pro veverku,
kožíšek na větvi skáče,
přelétavky držel v merku,
úderům smál se paroháče
 
Plodů dokud sypal dosti,
kořenů kol ryly svině,
jejich přibarvené chvosty
vlají kdesi v zátočině
 
Teď mezi holé patří zadky
buk se stříbrem jinovatky

*