U Vltavy
Dota Slunská  2.9.2017 | 20:14
Prodloužená momentka.
 

Nakláněla se nad zábradlím
nad tou řekou s divným jménem
přehnul jsem ji přes koleno
ale předtím jsem málem přestal dýchat
překlopila se mi do života jako fůra písku ze sklápěčky

malovala si henou po zápěstích tečky
po vzoru kondorů
kroužila mi sny když jsem se toulal maloměstem
když jsem šel ulicí k přístavu
když jsem měl nezadržitelnou chuť zajít na jedno
když jsem měl nezadržitelnou chuť jít spát

Měla malý ruce ale držela se velkých nápadů
učil jsem ji kde mě má hledat až nebudu k nalezení
chtěla radši naučit salto do vody a rozeznávat druhy vah
a ryb
ignorovala mé snahy
vyprávěla dvojsmyslný vtipy a hodně mlčela

Nakláněla se nad zábradlím
když jsem plaval mezi čtverem břehů
křičela a vzpínala se a skoro měla pěnu u huby
když běžela aby mě našla
jak uháněla když mě zahlídla
když málem přestala dýchat
a pak mi dala jednu sytou přes tvář
a záplavu dalších do vlasů