Bývaly dny pozdních usínání,
slibů na kyvadle změny
nad závějí lásky. Za ní
smutno bez stažených rolet,
příběh věkem unavený
a nikdy nedopsaný sonet
 
Bývala i nevyčkaná rána,
rána probuzená mrazem
Zmačkaná noc, kurtizána,
zívajíc cudně do dlaní,
samotě prostřela na zem
korálků zbytek na hraní
 
Pak bývaly zas prázdné chvíle
z málo uvolněných pout
Skryté ticho potměšile
dozní echem strohých vět
a přávalo si zapomenout
a plným chvílím závidět

*