lampy
Anna Marie 5.10.2017 | 12:09
Prsty jemně čeříš
hladinu mého přesvědčení
opatrně na ni pokládáš
kvetoucí hvězdy od kopřiv
Tak snad abych uvařila čaj
ve světle argandských lamp
co rožínáš
až syčí do bíla
jsi lampář
co spouští a zháší
oči všech divokých šelem v lese
a z kostního porcelánu křešeš
jiskry na podpal
---
a já budu stát
na zápraží tvého snění
(a čekat až zapálíš)
těma teplýma rukama
po doušcích srkat
čaj srkat hřích a
každou hvězdu zvlášť
do lásky jako do přiznání
až budu zase celá
s ránem stáhneš
všechny lampy do večera
To ještě umíš