Kloužící
mirkah  14.11.2017 | 21:17
Po podzimním okně klouže obraz,
vítr prozpíval se výš než po pás.
Voda přirozeně bublá dolů,
jedli spolu, milenci u stolu.
Jedli svá a svá a svá…a jedli,
voda pronikala kůrou jedlí.
Jedlí, hladkou kůrou z kalambúru,
rýmovali, olámali můru.
Že prý noční motýl vrství túje,
rýmuje a v sítích poletuje.
Bílá? Černá?  Motýl okřídlený?
Žena s mužem nebo muž bez ženy.
 
Po podzimním okně obraz klouže.
Obojetný, rozcákaný v louže.