Tiše jsem vstoupil do kostela
na kúru hrály varhany
přistihl jsem vás při modlení
kdy nikdo blíž než Bůh vám není
a nejmíň já… já bezbranný
 
Uprostřed chrámu sám tak ztracen
pohledem hladím vaši tvář
zdá se mi, že mi rostou křídla
a pokud byste ke mně vzhlídla
vše co mám, rád dám na oltář
 
Stávám se stínem z povolání
ve vašich stopách kráčím dál
a když to zní jak utopie
ve vás i v noci slunko žije
řekněte ano… a jsem král