vrylas mi jehlou ze starého gramofonu
do duše vzkaz, abych věřil tónům
barev a zvuku jež linou se životem
než se jen oběsit na stromě staletém

 

já usnul, ale ty se probouzíš do tmy
a chybí ti ten dotek můj, letmý
co mělas tak ráda, tu husí kůži
co na to říct, jen si to užij

 

A zapiš si za ucho
mrcho

 

žiji svůj život jak mě se líbí
tebe už nikdy nepolíbím
ni rtem, ni ničím jiným
Shakespeare shut up!

 

žiji svůj život, jak mě se líbí
ale no ták, někdo Ti našeptává
jak na mě ...

 

fakt už tě nepolíbím
nechci, když nemám práva
a nepatřím si ve Tvém domě.