Hradby, balkon, větve stromů
chladne bazén na němž zraje stín
Palác, komu asi patří? Komu
lahev prázdna, spadlá do květin
 
a hudba s níž tančí miliony
Naivně prosté jak odedávna
jsou konce, kdy neznívají zvony
A řeka nedotknutí bude splavná
 
objektiv když černou píše čáru
Přes závory, kódované zámky
plíží se skryt noci do taláru
paparazzi, host bez pozvánky

*