Je příliš ve vzpomínkách sadu
duší zkřehlých ranním mrazem
na začátku listopadu
tichu víry před obrazem
někdo sejmul zašlou stuhu
v barvě smutku božích sluhů
 
a v pohledu nahlas prostém
jak v zázrak pozlacená slova
je zpětně odemčeným mostem
tajemství bran od hřbitova
 
zas beze změn jízdní řády
pěšinek a stříbra svíček
v listí spadlé promenády
hrob s mramorem holubiček
a ticho svázáno je novou 
stuhou temně fialovou

*