jak opadaly básní stromu
listy písmen s větví slov
něžný kámen v prázdném lomu
dal moudrosti sněžných sov

stesky krápníkových dómů

 

a přejdou dny, zas vítr zvedne

rozházených písmen listy

svitky málem nepřehledné

slovo chybějící místy

často nečitelné ve dne

 

obalí pak básní stromy

a příběh rozvine se v květ

přes bouře a přes pohromy

až mnozí budou závidět

ty prosté lidství axiomy

*