Nebe
Marcela 17.2.2019 | 15:45
(věnováno Zdeňku Svobodovi)
jak ptáci v dálce
život mizí
do bílých vlasů paměť skrytá
ten čas kdy s námi nepočítá
přichází s hůlkou
naproti
odmyká dveře
zavrávorá
jak pomoci
jak věděti...
ve stáří sny
se k mládí vrací
a cesty jsou tak nesjízdné
strach se jen trochu zapotácí
zašeptá
jednou vše stejně pomine
v očích se rosa zatřpytí
na rtech se ztrácí tichá slova
kdypak se ještě potkáme
naposledy
přec‘ není znova
jak ptáci v oblacích se ztrácí…
snad jednou sejdeme se tam
kde na lásku se nedoplácí
kde nikdo nezůstane sám