Kapitola 1.

 

V rádiu zněla Bohemian Rhapsody a Damián Šulc sbíral poslední sousto z talíře, který ležel na stole v nepříliš dokonale osvětlené restauraci. Byl sám. Jak se ale ukázalo, ne nadlouho.

Na druhou stranu stolu si přisedl obtloustly mužík v černém obleku a upřeně se na Damiána zadíval. Ten si odkašlal a vyštěkl: “Co chcete?”

Neznámý se křivě usmál a řekl: “Jste Damián Šulc?”

“A kdo se ptá?”

“Promiňte, ještě jsem se nepředstavil. Mé jméno je Sachr. Johan Sachr. Zvláštní zmocněnec OSN.”

Damián se začal smát. Potkal už v životě spoustu podivných individuí. Jako zprostředkovatel půjček to považoval za běžnou věc. Ale tentokrát mu situace připadala až příliš komická.

“OSN si chce půjčit od Union Credits?” vypustil Damián z úst uprostřed smíchu.

Sachr se kupodivu smát nezačal. místo toho řekl: “Pane Šulc, nezdá se vám, že v té vaší agentuře ztrácíte čas?”

Damián se uklidnil a upřel na Sachra svůj pohled. “Co dělám, je jen moje věc. Můžete mi konečně říct, co mi chcete?”

“Chci vám nabídnout místo ambasadora OSN v Germanii.”

Damián suše pokl.

“Co prosím? V jaké Germanii? Jako v Německu?”

“Jak se to vezme. Řekněme, že Germania je něco jako alternativní Německo. Základna pod ledem v Antarktidě.”

Byl to šok. Damián doslova zalapal po dechu.

“Základna v Antarktidě? Germania? OSN? Děláte si ze mě legraci? Proč bych zrovna já měl něco takového chtít dělat?”

Sachr se usmál.

“Protože si vás vybral Odin.”

Víc už vytřeštit oči nešlo.

“Vy mluvíte s bohy?” hekl Damián a zhroutil se do židle.

“Bohem bych to zrovna nenazýval,” začal Sachr. “Odin je umělá inteligence.”