Zářná budoucnost? Pěkná pitomost. Damián cítil, že něco není v pořádku. I když ho ta neznámá Germania lákala. Ve svých pětadvaceti letech mnohokrát přemýšlel nad svým osudem. Nevyšel mu žádný vztah, ženám se asi moc nelíbil. Být celý život sám? A živit se finančními machinacemi? Divná perspektiva. Kdyby byl věřící, mohl se stát knězem. Ambasador? Tajemství? Musel uznat, že po něčem podobném touží od dětství. Tedy kromě touhy stát se kosmonautem. Což ovšem byl sen naprosto nesplnitelný.

“Podívejte, pane Sachr,” začal tiše a soustředěně, “možná bych to pro vás udělat mohl, ale nemůžete po mně chtít, abych se rozhodl tady na místě. Přestěhovat se na Antarktidu je poměrně závažný životní krok. Musel bych dát do pořádku svoje věci tady. Do New Yorku asi budu létat často, ale sem se nejspíš hned tak nedostanu.”

“Ovšem,” odvětil Sachr. “Kolik času na rozmyšlenou potřebujete? Stačí tři dny?”

“To by mohlo stačit.”

“Tak dobrá, budu vás čekat v pondělí v deset večer za hřbitovem. Když nepřijdete, pochopím, že jste se rozhodl jinak. Odin bude muset volit znovu.

Za hřbitovem? No lepší než na něm, pomyslel si Damián.

“Dobrá. S tímhle se souhlasit dá. Budu potřebovat nějaké dokumenty? Něco zvláštního?”

“Běžné osobní věci postačí. Odin vás už zná, doklady dostanete nové. Ostatní vybavení a jídlo si budete moci koupit na místě.”

“Tak dohodnuto, odtušil Damián. “Sejdeme se na hřbitově. Tedy za hřbitovem... V pondělí. Raději si to napíšu do telefonu.”

“To klidně udělejte. Když jsme u toho, telefon si s sebou brát nemusíte. Dostanete nový a lepší. Má úcta, pane Šulc,” řekl Sachr a podal Damiánovi ruku. Jeho stisk byl pevný a rozhodný.

Sachr pak odešel a Damián mávl na číšníka, aby zaplatil.

Doma si pak sedl k počítači a začal hledat informace o Germanii. Pochopitelně zjistil, že je to název území někdejší římské provincie. Nedávno pod tímto názvem zkrachovala letecká společnost. Mělo se tak jmenovat Hitlerovo světové hlavní město postavené na místě Berlína. Taky dvě knihy - od Haralda Gilberse nebo Josefa Soukupa. Ještě hotely v rakouském Bad Gastein a v italském Bibione nebo catteringová společnost z Columbusu v Ohiu. A germanium je chemický prvek. O Antarktidě ani slovo.

Neklaplo to ani naopak. Antarktida je země tučňáků, kam se dá kupodivu jet na dovolenou. Spousta vědeckých informací a sem tam nějaká esoterika, které ale Damián pozornost příliš nevěnoval. Po nějaké půlhodince ho to přestalo bavit. Nakonec je dobře, že je to tak tajemné. Tím více ho ta akce lákala.