Podreč...
básněnka  27.7.2019 | 16:19
.....
 
mám ráda med
ten tmavý lesní
lepí se mi líně na prsty jako klaustrofobické vzpomínky
na vlastní dětství
 
/lvi potřásají těžkou hřívou a mají břicha naditá nemocničními košilemi/
 
kdosi sténá pod zástěrou tučného světa
 
chci být
Planá Plavá Pěstěná
Štěstěna?
 
prošla jsem tolika zpovědnicemi kadeřnických křesel
a snad proto odříkávám zapovězené Miluji s lehkostí sobě vlastní
 
Otčenáš jenž jsi na nebesích...
 

nikdy
nikdy bych neřekla nahlas že se mi bude stýskat...
 
mami