...před...
Tessa 3.3.2020 | 19:50
Mám ráda ty neurčité přechody mezi jednotlivými ročními obdobími, ono tušení a očekávánítoho, co přichází. Ale protože se v poslední době i samotné jaro, léto, podzim a zima stávají jednolitým gulášem aprílového počasí, tedy aspoň básnička…
Prospala jsem se do předjara
do bledých poupat ve stráni
mladá jak víno, jak svět stará
ukrytá ve svých siločarách
zkouším se slunci nebránit
Proběhla jsem se do předletí
minovým polem jahodišť
kopretin, které jdou mi k pleti
lapena v čase napotřetí
vymývám z očí hvězdnou tříšť
Protančila jsem k předpodzimku
sladkostí jablek k zrání Ev
co zbylo z vína, vin a vínků
ztraceno v letokruzích kmínků
v bludišti cest a tratolišti cév
Probelhala jsem do předzimí
škrabošku z jíní ve tváři
schoulena v sobě, sama mezi svými
v kořenech tmy a pantomimy
v tušení dalších předjaří