Dnes, v pozdním čase barev listů
kdy zeleň vzkvétá jinovatkou
a láska míří za akordy
modlitby věčných pianistů
Ty přešel jsi lávku vratkou
nad osudy lidství proudy
 
Žehnáš nám, kdo zůstali jsme dole,
že vždy byl jsi jako jeden z mála
co s vírou šel statečně a zpříma,
s vlídností, jak žádala Tvá role,
Láska Boží s Tebou zůstávala
na cestě, než přikryla ji zima
 
Jak dobrý dělník na vinici
co plat čeká s pokorou a klidem
výzvu Pána poslechl jsi včera
Dnes poklekneš ve zpovědnici
vyznat lásku. Tu dát chtěl jsi lidem
dle příkazu z Matoušova pera
*