Na špici slunečníku
někdo nechal vzkaz
pro přítele
třebaže ten den foukalo a vítr štípnul slova
ta malá očekávání
zrovna ve chvíli, kdy se natírala opalovacím krémem
tenhle šťastlivec má slunce barvy trávy
se čtyřmi lístečky
kdo je to?
Bouře s kapucí anebo lijavec?
 
Cestuje světem sedmimílovými rty
líbá ztraceným duším ruce a roztřesená kolena.
 
Vím, že víš
že malý oheň který hřeje je lepší než  velký oheň který pálí
a jindy je slunce jenom mozol na dlani
oko krokodýla v převleku
na ostrově
kde snílci hýří v loďkách z novin.
 
Tvá slova se blyští jako sníh na rybníce
potřebuji se schovat
do nich a mezi ně
a držet sesuvy půdy

jazykem.