Posadili anděla k špinavému oknu

i když se to nedělá přesto se ho dotknu

dávám mu tím najevo, že je tady pro mě

anděl, co ho posadili v uzamčeném domě

 

Venku truchlí tichý déšť, pomalu a líně

anděl hlavu svěšenou, křehké ruce v klíně

snad by se měl usmívat, anděl má být milý

i ten co ho, jen bůhví proč, k oknu posadili

 

V tmavém domě, truchlivém, sotva na přežití

nechápu proč nevstane a proč nerozsvítí

zatím jenom smutně lká, jak když rdousíš ptáče…

 

Není snadné zůstat v domě kde i anděl pláče