Vyznání
Beruška  1.11.2022 | 22:07
Snad se tato má báseň rýmuje až příliš a snad je tak nějak staromódní, ale je ze srdce. Ze skutečného prožitku lásky. Snad někoho taky potěší.
Jsi ruka z nebe, která hladí,
jsi báseň, která v skrytu svádí,
jsi hvězda, která září v tmách,
když kráčím sama po cestách.
Jsi srdce mého tajný vzdech,
když sen se snáší na křídlech.
Tvá slova jsou jak vodopád,
co z nebe do mé duše spad.