Ti dobří nějak berou roha,
silné mrazy udeří,
mráz už klepe u dveří
kosu a doba je dost strohá

Je někdy těsno, jindy úzko,
jenom stále nesněží,
Golding postál před Věží,
lahodné víno ředí struskou

Jedni si sedli na ty druhé,
jimž pak život osladí,
naženou je do kádí,
kde vadí bližním stát se druhem

Jít hledat cestu blízko jeslí
je čím dál víc náročné,
pokud vichr započne
vanout, tam odkud víru nesli

Těm, co jsem rád měl víc jak sebe,
těm, jež v srdci nyní mám,
maximum dám z minima,
na každé „dal jsem“, je vždy debet

Co blízcí jste mi, drazí tuze,
přeji vám všem zázemí,
jež se nedá rázem smýt
a ať vás těší vaše chůze