Na kole přes Saský most
po obou březích otlučené ticho
šeříky křehučkými lila květy
drhají sporadické rozhovory
do nich vpletené přeřeky
klení
radosti
udýchanost
skromnost a nevědomost.

Vlasy do časného rána vpíjí mlžný folk.

Rozespalé okapy šuškají něco střechám.
Hrají si na statečné kočky.
Holubi civí u odbočky
a vidí odstíny, o nichž se nám nezdá
ani jeden sen.

Ulicí k náměstí chrčí bílé MB.
Řidič na kočičích hlavách nadskakuje
jak na zádech zdivočelé herky.

Blázen.
Vjel klidně Rooseveltkou do jednosměrky.