Sur un Eventail - Paul ARENE (1843-1896)

Si les ondines et les fées
Maintenant ainsi qu´autrefois
Sur une coquille de noix
Naviguaient, de corail coiffées,

Et si j´étais, - car nous aimons
Suivre parfois d´étranges reves, -
Un des minuscules démons
Rois de la mer bleue et des greves,

Je ne voudrais d´autre travail
Que d´agiter cet éventail
Pour faire une brise légere

Qui pousserait tout doucement
Le bateau vers un port charmant
Et vous seriez la passagere.


**
Vějíř šťastného vánku - Paul ARENE (1843-1896)

Rusalky a víly kéž by
jako v časech mládí dálek
na kocábce marné věštby
vlasy spletly do korálek

s partou malých uličníků
králi moří k zlosti jen
tajným dveřím stisk bych kliku
k volné cestě pro váš sen

Vějíř byl by mojí zbraní
černý jako křídla vraní
co vánek jemný vzbudit zná

v člunu s přídí mořské panny
v přístav věčných vinobraní
jste cestující jediná
**