Je hrstka lidí, která má přirozený talent pro vyjádření svých myšlenek a pocitů v několika dobře zvolených slovech. Pak jsou tu ti ostatní, co musejí hodně pracovat na vývoji potřebných dovedností.

Napsat dobrou poezii není jen otázkou správného nastavení slov do řádků, jako když nasekáte prózu nebo ve využívání generátorů rýmů, co vám najdou zaručený a stoprocentní rým. Jde tu o daleko víc, o fantazii, kvalitní slovní zásobu, o to umět a nebát se hledat nové metafory, nezabředat do již dávno vyšlapaných poetických pěšinek...
Čtěte si poezii, kterou píší druzí, sbírejte zkušenosti, sledujte co se vám líbí a co ne, vnímejte, co na vás, jako na čtenáře „funguje“, najděte vlastní vkus a styl a rozvíjejte ho. Pokud něco napíšete, nepřemýšlejte hned o zaslání vašeho textu na nějaký web, ale nějakou dobu ho sledujte a přemýšlejte o něm. I amatérské psaní může být dobré psaní. A čeština si dobré zacházení zaslouží.

 

 

Napsat báseň

Jiří Žáček

Dnes ráno jsem se probudil
s divokou chutí
napsat báseň

Báseň náhodnou jako život
báseň definitivní jako smrt
báseň trýznivou jako coitus interruptus
báseň svobodnou a nenávratnou
jako jitro v němž se probouzíme
s divokou chutí napsat báseň

Ale musel jsem vstát a spěchat do práce
musel jsem být k dispozici
musel jsem být ve střehu
musel jsem být na výši
musel jsem se přít s telefonními skřítky
musel jsem poslouchat slova malomocná
musel jsem se usmívat když se mi chtělo
zařvat jako zvíře
a pak jsem musel spěchat domů
musel jsem zařídit nezbytné zbytečnosti
musel jsem zařídit zbytečné nezbytnosti
musel jsem uspat děti
na které nemám čas
musel jsem pomilovat ženu
na kterou nemám čas
musel jsem při tom myslet na život
na který nemám čas

musel jsem přitom myslet
na tu nenapsanou báseň