Jedna paní moc se rmoutí,
rýmy se jí totiž kroutí,
básně psát by tuze chtěla,
formu dát však neuměla.

Metafory zvládne hravě,
prý je nosí stále v hlavě,
gramatický rým to jistí,
nevylepší báseň příští.

Zeptáme se této dámy,
zda je trochej pro ni známý,
o slovo se jamb hned  hlásí,
sám ty verše těžko spasí.

Daktyl též se tady hádá,
v básních je jich celá řada,
asonance brání paní,
radílkové nejsou zvaní.