Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Naši starší bratři I/39 - Obrat
Překvapení na konec?
39. Obrat
 
Williamson byl pohřben nedaleko současného stanoviště Fenixu a pomník na jeho hrobě bude trvale připomínat obyvatelům Kalipy návštěvu lidí ze Země. Dittmannová potom nechala prověřit všechny systémy lodi, když bylo vše hotovo, Fenix se zvolna vznesl na křídlech gravitačních motorů a stoupal k obloze Kalipy.
 
Na můstku byla jen Dittmannová v křesle prvního důstojníka a Nagyová, která odlet řídila. Obě ženy si uvědomovaly vážnost situace a každá věděla, co je třeba udělat, takže se nekonalo běžné zadávání povelů kapitánem a zpětné hlášení o provedení potřebných úkonů. Fenix opustil atmosféru a před dalším letem vstoupil na standardní oběžnou dráhu kolem Kalipy.
 
Manévry ve volném prostoru bylo třeba provádět úsporně, jelikož Williamson ve svém šíleném pokusu o start Fenixu pomocí raketových motorů vyčerpal většinu paliva. Nagyová všechno několikrát zkontrolovala a teprve potom zadala povel k opuštění orbity. Raketový motor pomohl lodi překročit únikovou rychlost a Fenix zamířil ke slunci Kalipy.
 
Jenže osud nebývá vždy milostivý a vesmír už vůbec ne. Náhle se před Fenixem objevila hmota velkého tělesa a loď se řítila vstříc měsíci Kalipy, který se právě vynořil z jiného prostoru.
 
* * *
 
„Gravitační motory naplno, brzděte s pomocí manévrovacích trysek,“ volala Dittmannová.
 
Nagyová už měla vše pod kontrolou a Fenix se ocitl na orbitě kolem měsíce, když se z komunikačního systému ozval cizí hlas.
 
„Pin alitre lutre harta ir! In is ibles fronte hic.“
 
Dittmannová rychle zapnula translátor na svém komunikátoru.
 
„Nyní opakovat já, potom vzdát se cizí loď rozkaz! Nyní být veškerý odpor marný.“
 
Na můstku Fenixu se najednou objevil cizí muž, Vata, v tmavě modré kombinéze.
 
„Potom vzdát se ty všichni rozkaz!“ řekl a upřeně se zadíval na Dittmannovou. Ta najednou cítila tlak na hrdle a nemohla dýchat, sesunula se na kolena a očekávala nevyhnutné.
Nagyová vykřikla: „Nyní vzdát se já všichni, k čertu!“
 
Vata se ušklíbl a přestal mučit Dittmannovou: „Nyní být to již lepší. Potom letět ty všichni k moje všichni základna k měsíc rozkaz! Nyní udělat ten ty rozkaz!“
 
Vata se zadíval upřeně na Nagyovou a ta raději začala měnit kurs směrem k blízkému měsíci. Vata jí na obrazovce ukázal místo základny, Fenix pomalu klesal k povrchu měsíce.

 
Léta Páně 2024, dne 21.9. věnováno autorem Pavel D. F.
Share
  
21.9.2024 | 11:20    Tessa

Jak pravil Parkinson (nebo která že to chytrá hlava): Když se může něco pokazit, pokazí se to. Zjištění, že Vatové ovládají i umění teleportace, je snad ještě hrozivější, než ten fluktuující měsíc.
 
21.9.2024 | 8:07    Sendy

Pouštím a vrátím se.