Máš ve vínku poetické vidění, to je fajn... Báseň psána formou sonetu, rým abba, ke konci aab,aab. Sonet má mít nějaký překvapivý závěr/obrat, a to mi zde chybí. O tzv.rytmu zdá se tu není řeči, jen snaha.

Nej za mne (pro fantazii) poslední řádek.

Já tebe si teda nepamatuju, ale díky za reakci.

Pamatuji si autora ještě z PP... je to přibližně sto let zpátky. A musím říct, že je to stále týž autor (nebo snad jen prohráb šuplíček?); stále tentýž pláč nad sebou samým, třebaže to navenek má zřejmě působit jako "sebekritika"; stále tytéž problémy s metrem (1. pád "metrum")... člověk se v tom opravdu ztrácí, a to jak díky pochroumané rytmice, tak i pro podivnou stavbu "vět", jež by se jedině dala – s přivřením všech očí – pochopit, kdyby byla na úkor formálně dokonalých veršů... Ale to jsou malé věci, že? Hlavně hodně zdraví a dobré nálady do všech dalších Nových roků!!! 

Zajímavý text. Občas se trošku ztrácím v rytmu, ale to může být moje chyba, že nejsem schopen najít notu verše.