I.
Vojtěch je třída.
Nejdřív depka, potom křídla.
Štěstí moc nemá a celkem ne moc vizi.
Dotyčná věc celá pro něj záležitost hmyzí.

Vojtěch je zbytek.
Hlava snů plná a smítek.
Nevěří v co dělá, jenom v tekutiny.
Naděje je skvělá, ale má ji někdo jiný.

Vojtěch je choroba.
Srdce na dlani, to rozbodá.
Dary vkládá v těla, co pak nikdo nechce.
Sláva zkamenělá slouží jen pro pohled slepce.

Vojtěch je prozření.
Má rád, lásky si necení.
Jako paralela běží osud bokem.
Muška odletěla, bloudí v lese přehlubokém.

Vojtěch je ztracený.
Z nebe rychle zas na zemi.
Ví, že krásné peří zmoklý chumel střídá.
A on pevně věří. Tohle pravdě odpovídá.

 

II.
V očích mrká život, ale duše - starý strom.
Chtěl by, aby všichni byli sami. Jako on.