Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Pod bílým závěsem snu
...až do nejvyšších pater...
Pod bílým závěsem snu se ukláněly

stromy v mlčenlivém lese,

kde mizí soví přeludy ve vrstvách

šestiramenných, a přece pokaždé jiných

sněhových vloček.



A vlci tam narušovali ochranný kruh stáda

bez ustání, vytrvale, až vyvolali paniku.

Pronásledovali nejslabší kus.

Až do nejvyšších pater kraje

zachrastil vítr a stáhl noci žaluzie...
Léta Páně 2025, dne 21.1. věnováno autorem irena Mondeková
Share
  
22.1.2025 | 22:05    irena Mondeková

Díky za nahlédnutí...
22.1.2025 | 11:26    Milan

Zima a vlci, hezká báseň a to nemám volný verš rád.
21.1.2025 | 19:37    irena Mondeková

Vida, prima paralela! 
Politika mi při psaní nepřišla na mysl, koukala jsem na nějaký parádní dokument o lese... mám přírodu a hlavně zvířata ráda.
21.1.2025 | 19:33    Sendy

Blbě jsem se vyjádřila. Básnička je pěkná. Já sice poezii moc nerozumím, sama jsem spíš prozaik, ale dávám na pocity. Neštymuje mi to s tou politikou. I když i tam jsou slabé kusy nezřídka pronásledovány.
21.1.2025 | 19:26    irena Mondeková

Sendy, děkuji za uveřejnění, bylo to dnes rychlé... 
Les má různá patra. Krajina - aspoň pro mne - rovněž:-), nevadí, prostě jiný názor. Lepší než přitakání na vše, je popřemýšlení i dojem čtenáře.
21.1.2025 | 18:59    Sendy

Nevím proč, ale já mám „nejvyšší patra" spojená s politikou, a to mi tady neštymuje. :-)