Je dobré dávat postaru,
dárky jsou fajn, je to polidštění,
krok sun krok v trávě, pomalu
snaží se předcházet zapomnění.

Pak v přímé řeči s lehkostí hada -
(láskou mě provedly šantány)
se spoustou formulí máš mě ráda?
posílám pusu do rány.

Náhrdelníky jsou jako zlaté ploty,
Nepřekonané zábrany.

Kdo by rád nespojil dny a sny?
Možná, že „doufám“ je bez rozletu,
vábící fond je bezedný,
hold každoroční, vzdaný létu.
Na tvůj krk pověsím, co bych chtěl,
medaili pro ty, kdo přežijí,
všechno, co bych kdy sám vymyslel,
shromáždím. Jen nemám kopii.

Náhrdelníky jsou jako zlaté zuby.
Zakousnuté do šíjí.