Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Nehmatatelnost
říkal jsem si něco na tobě bude
nevím kdo to zpívá
nelze tě mapovat podle rad psychologů
jen zírat jak ukládáš chodidla a zasekneš svou expozici
pohledem na chrám

jsi dráždivě konzervativní
chtělo by to obkroužit nebe
ve skvostné vteřině dokončit citaci o rorýsích a zakřičet
miluji tvůj tvar i tvou kabelku!... a co je uvnitř
v podobě éterické
přímky nebo potíže
módní románek s listopadem
jsem absurdním aristokratem
ve zlomku vteřiny modlitby za hozenou rukavici nebo kostku

bůhví
zdali někdy budu
zdali se naplní důvod
stejně chtít jako první myšlenky... se tě i dotknout
Léta Páně 2025, dne 29.11. věnováno autorem Dota Slunská
Share
  
3.12.2025 | 13:24    Tessa

Mám to pokaždé stejné - když čtu tvou báseň, je to, jako bych stála před obrazem. Zaplaví mě spousta emocí, které se jen těžko převádějí do slov a do komentářů. Ale občas se k tvým starším dílům vracím, abych se potěšila čistou lyrikou.
1.12.2025 | 19:10    Sendy

Trochu jsem se ztrácela a je mi jasné, že obrazy, které vidím já, nejsou stejné jako ty, které jsi viděla ty, když jsi to psala. A v závěru jsem si (odpusť tu přízemnost) vzpomněla ny Básníky (Jak svět přichází o básníky): Každá ta představa představu budí, smělejší první se druhá chce stát. Vzpíná se odvážně do paraboly, nemoha vrcholu dosíci snad.