Dresko a já
Arn Dresko I. až XIV autor jindra, LW leden až září 2012
*
Setkal jsem se s ním právě před rokem, když suverenním, leč ještě nejistým krokem vstoupil na stránky LW. Nebál se rány rozdávat ani přijímat. V tom mi byl sympatický. Sledoval jsem jej plných devět měsíců, krok za krokem, jeho pády i vzpřímení. Zvykl jsem si na jeho svérazně vulgární mluvu, příjemně ladící s peripetiemi jeho literárně krátkého života. Krátkého, ale bohatého na vše, co lze vymyslet a vložit do akcí, místy hraničících s hororem. Postava, která žije, aniž by potřebovala měnit svůj život, aniž by měla potřebu měnit svět kolem. Šel jsem stránku po stránce po jeho krvavých stopách s optimistickou představou, že takoví lidé vlastní smrt nemají ve scénaři.
Někam mi zmizel, ale věřím, že se najednou, znenadání zase objeví. V nejméně předpokládaném zapadáku města s rakovinou uvnitř a hnilobou na periferii. Ve zkrvavené košili nebo v obleku, který stáhl s někoho, jemuž uvízl v hlavě šroubovák. Zapálí si stopadesátou cigaretu, nebo šňupne kokainu a jeho první slovo bude kurva. A já mu možná poradím několik obranných i útočných úderů, kreré ještě nepoužil.
Léta Páně 2013, dne 23.1. věnováno autorem
JC senior
|