Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Báseňpiš
Hojahoj, lide litwebí!
Co si drobátko zažonglovat s písmenama a pobavit sebe, ostatní i vašeho oblíbeného žabáka - tedy mě?
Hanelka tu onehdá měla text s 10 zadanými slovy, a protože já se řídím heslem: Neměň, co funguje...tak vám jich sem plácnu taky desítku. Nemusíte psát zrovinka vyznání, ale trošku vtipu by teda nezaškodilo....
 
autorita - kobylka - višňový sad - zámek - stalaktit - tornádo - senoseč - víla - smích - let
 
Zde jsou ingredience pro vaši báseň, a že jsem od plovacích blán až po žábra dobrák přeukrutnej, za jeden každý vypečený kousek vám dám po litwáku... co?
 
Tak pište do komentářů a bavte se...Báseňpiš právě startuje!
Léta Páně 2014, dne 13.3. věnováno autorem LitWeb
Share
  
21.3.2014 | 8:26    jaryn

z dějin literatury
 
Antoša popolézá sadem višňovým
kobylky chytá – na ryby se chystá
o jeho autoritě něco málo vím
však doma budí smích i jeho busta

Franz trčí na zámku, teď za oknem se kmit
nocuje na lustru, ten starý bohém
tak trochu netopýr a trochu stalaktit
gotickým chrámům podoben je v mnohém

děvčata říkala mu „malé tornádo“
toť čirý cynismus – vždyť byl jak víla!
když přišla senoseč, tak šimral pod bradou
své malé ego zlého teofila

dějiny písemnictví pro dnes končí už
to byl let, děcka, což? teď do přírody, huš!
 
17.3.2014 | 21:45    rezka

Byl jednou jeden zámek
kol zámku viňový sad
a podle všech známek do sadu
chodila víla s večerem tancovat
 
lehce jak kobylka v osení 
 tančila, radost se podívat
básníci jistě ocení
perlivý smích její, který zněl odevšad
 
zvečera lehká jak pápěří
však k ránu jak tornádo víří
a že je zrovna senoseč
sekáč k té dívce vzhlíží
 
jak stalaktit ztvrdne a zkamení
úd jeho v spocené dlani...
 
dnes básnická autorita
však zážitek toho léta
jeho srdce dá se v let
jak začne vyprávět
 
byl jednou jeden zámek...
 
 
15.3.2014 | 15:19    hanele m

z pohádky
 
nejde to tak dál!
(tak pravila anonymně.. skrytá
přes pohádky autorita:)
já poradila bych:
 
víla bez talentu pro tanec
s pár kily navíc
to je věc co budí smích
tak jako panic král!
 
je jak tornádo
uprostřed senoseče
a pokácí snad i višňový sad
když tahle plnoštíhlá
začne tancovat
 
líp  by i stalaktit zatančil
souhlasila královna víl
a svolala radu na zámek
aby v jeho komnatách
dali hlavy dohromady
a probrali vílí vnady
 
pak kouzlo se dalo v let
zachránit ohrožený pohádkový svět
 
a tak ta roztančená víla buclatá
s krásným jménem Otylka
teď po louce se prohání křepce
- je z ní kobylka
co (se) nehorázně řehce
 
Úsměv
 
14.3.2014 | 17:14    mirkah

~~Žilo, bylo, auto Rita,
motorová autorita,
víla z vůně benzínu,
tornádo, prý z Turínu.
Rádi sad svůj pokáceli,
stál a k titulu višňový sad
přidal se vůl neomšelý.
Senoseč, svět zralých ztrát,
rozběhl čas, jak kobylka v klusu.
Zámek na startér
a poslední pro Ritu pusu.
Smích, let není rito fér.
 
14.3.2014 | 14:44    Tessa


Tornádo miluje senoseč
vztekej se anebo třeba breč
jak obr Koloděj kdyby fouk
popadne seno a nad palouk
bláznivý oblak vznese se
po horách hnán i po lese
Letem znaven míří domů
 - to aby ses nenudil snad -
senem ti zasype višňový sad
hezky až po špičky stromů
K tomu rád přidá, co cestou sebral -
z prašného víru vypadne zebra
stalaktit , zámek, z básně dva rýmy
i víla s koleny do krve odřenými
(kleje jak námořník sprostě,leč potichu)
kobylka od houslí, zázrakem nerozbitá
daňové přiznání, zmačkaná autorita
které v té skrumáži fakt není do smíchu.
 
Že z darů-nedarů bere tě křeč?
Jo, tornádo holt rádo má senoseč…
 
14.3.2014 | 11:10    Marek


Pan K hledá v zámku klíč k višňovému sadu
chce přijít na kobylku, kam a proč se ztratil smích
pár let na náramku, let přikrčených vzadu
ti šeptá: ještě chvilku, ty jsi jeden z posledních

 Pevnost stalaktitu teď čeká na tornáda
v němž tančí malá víla, zpívá moři: huč a teč
stačí to, že jsi tu, že mám tě, kamaráda
máš autoritu v žilách
je srpen
senoseč
 
13.3.2014 | 21:52    marta


kobylka Juca

mala hnedastú hrivu
v očiach vietor
malé konské tornádo

spolu so škorcami
čo ozobávali úrodu višňového sadu
natŕčala uši k  polozrúcanému zámku
tam víly v džínsových kraťasoch
natlačené pod slepým oknom dlaňami
dusili svoj smiech

pieseň zaprašťala
kobylka rozhodným oblúkom vyrazila
k protiľahlej stene
bol to krátky let

v tej chvíli
prišiel huslista o zbytky autority
strhol do rukáva stalaktit hompáľajúci pod nosom
a štipľavo zaklial


senoseč kulminovala
kobylky cvrlikali a  Jucu
prvýkrát naozaj zapriahli
 
.
13.3.2014 | 20:55    JC senior

...nějak jsem se tady rozkecal, no tak stručněji:
 

máš autoritu kobylek
od višňového sadu klíč
snop stalaktitů na zámek
za sebou šňůru bouřných let
 
máš smích tornád senosečů
jsi víla třímající bič
já před tebou však neuteču
byť v divoký mě strhneš let

*
13.3.2014 | 20:03    básněnka


mám ve višňovém sadu kobylku
a autoritu ze všech triček
snad zámek pro tornáda?
senoseč
 a krásně kyprá záda
zakrslý stalaktity
a pijavici pro hobity
malý víly prej zase vyly
ve smíchu z hříchu
 
 
mám šestej smysl
asi omeletu
a tak si hraju na parketu
pořád
v letu...
 
 
13.3.2014 | 18:32    JC senior


byl senoseč a plno smíchu
a ty má víla, růže květ,
navlečená do kulichu
tušíš, kolik je to let
když jezdili jsme na brigádu
pak v hospodě, to býval zvyk,
my tančili jak při tornádu
a housle ladil hudebník
 
navleč se zas do kulichu
výlet do mládí senosečů
hospod v podezřelém tichu
s erbem překřížených mečů
kol zámku, jeskyň stalaktitů
i višňový kde kvete sad
snad neztratím autoritu
když kobylky se budu bát
 
tak tuhle báseň sotva znáte
na deset je psána slov
možná dám ji jedenkráte
do šátků veselých vdov
*