Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
V objetí Thalie
Toho podzimního večera roku 1724 zastavil před branou Collegia del Papa  ve městě Pavii povoz. Z brány kvapně vyšly dvě postavy. Štíhlý mladý muž, student, a zavalitý kolejní sluha, který mu pomáhal nést bednu s oděvy, knihami a vzpomínkami na neúpěšné studum.
Vyloučen ze studií, vyhnán z papežské koleje, do níž se už nikdy nevrátí.
Nesmělý sedmnáctiletý hoch, který nejen že vynikal pilností a studjními výsledky, ale také jako talentovaný literát skládal pro promoční slavnosti humorné dialogy, satiry a epigramy. A právě tento talent se mu stal osudným.
 
Ve městě právě sílila averze měšťanů vůči uvolněným mravům některých studentů koleje a mladý básník, vyhecován staršími studenty napsal satirický epos, jímž zesměšňoval vážené otce, kteří zakazovali svým dcerám jakýkoli kontakt se studenty Collegia. Jak naivní je tento mladý autor, který nedokáže ještě postihnout dosah toho, co s takovým elánem napsal. Nevole ctihodných měšťanů přerostla v halasná srocení lůzy, která se dá vždy strnout v revoltě proti komukoli.
 
Vyloučen ze studií a pod dozorem tajně po setmění, když se rozešel rozjitřený dav před Collegiem, odeslán zpět k rodině. 
Rodina...Především otec, vážený lékař, který již investoval nemalé prostředky na vzdělání syna. Zklamání, rozhořčení.
Snad otci bude útěchou, když za sedm let na jiné škole syn dokončí právnická studia a nastoupí místo tajemníka benátského velvyslance v Miláně. Na jak dlouho, než jej zcela sevře do svého objetí Múza Thálie?
*
V prostorné místnosti svého benátského domu sedí za stolem asi padesátiletý muž bez paruky. Ostré ranní slunce podtrhuje barvu jeho vlasů, která dala podnět přezdívce "Prete Rosso" - zrzavý páter. Antonio Vivaldi. Nervozně poklepává prsty jakoby hledal rytmus k textu, který má před očima a druhou rukou na kuličkách růžence odpočítává stopy slov, která má převést do notového partu. Má za sebou už téměř čtyřicet úspěšných oper, ale do tohoto díla by se nejraději nepustil. Apostolo Zeno je sice uznávaný libretista, ale tyto verše psal nejspíš za jízdy v kočáře na hodně hrbolaté cestě. A ještě si odcestoval někam na sever, přitom času je málo. Jeho Excelence senátor Grimani, divadelní mecenáš, chce mít premiéru na svátek Nanebevzetí. Páter rezignovaně odložil rozevřené libreto s názvem "Griselda" a začetl se raději do breviáře.
 
Vytrhlo jej zaklepání. Vstoupil mladý, ani ne třicetiletý muž, který se představil a s odkazem na senátora Grimaniho, opatrně požádal o zapůjčení libreta k opeře "Griselda". Páter znejistěl, jméno příchozího mu, jako Benátčanovi, nebylo neznámé, žádnou jeho hru však sám dosud neviděl.  Ano, libreto by potřebovalo upravit, ale nepřeceňuje se tento autor komedií a frašek, když chce zdokonalit dílo velkého Zena? 
 
O několik dnů později, když Antonio opět rozevřel vrácené libreto a nalistoval zatržená problémová místa, maestro spokojeně poklepával  prsty v rytmu upraveného textu. A začal tušit, že se při své tvorbě s tímto divadelním básníkem ještě setká.
Opera měla premiéru o svátku Nanebevzetí. 
**
Ze dveří velké vatikánské knihovny vyšel papežův sekretář v černém taláru Tovaryšstva Ježíšova. "Svatý Otec vás očekává", oslovil elegantně, byť trochu výstředně oděného, již postaršího muže, který v doprovodu důstojníka papežské gardy čekal v předsíni .Bylo to v prvním roce pontifikátu a papež Kliment XIII., pětašedesátiletý rodák z Benátek, příslušník patricijské rodiny di Rezzonico, dosud nezapomněl na benátské karnevaly a divadla svého mládí. Jistě mu nebylo neznámé jméno a částečně i dílo muže, kterému právě udělil audienci.
Muž vstoupil a políbil papežův prsten.
 
Pokud kdy papežové podporovali umění, bylo to výlučně k povznesení ducha věřících blíže k Bohu. A divadlo k takovému umění rozhodně nepatřilo. V Římě bylo dokonce zakázáno vystupování žen na jevišti. O čem tedy mohli vést rozhovor papež a autor divadelních her?
Vyzpovídal se papeži z úspěchu, který přínáší slávu i zášť, z neustálého boje o přízeň vrtkavého publika a boje s intrikami nepřátel?
Audience skončila.
 
A zvolna končil i boj stárnoucího básníka s měnícím se vkusem diváků a výzvami konkurence. O pět let později přijímá nabídku z Paříže, aby se už nikdy do Itálie nevrátil. Ale ani v Paříži se nedokáže vymanit z objetí Múzy Thálie.Věnuje se divadlu a současně se stává učitelem italštiny dětí krále Ludvíka XV. Tak se tento právník, básník a úspěšný autor v závěrečné životní etapě stává sám "sluhou dvou pánů".
***
Léta Páně 2017, dne 23.1. věnováno autorem LitWeb
Share
  
|<   01  02  >|
28.1.2017 | 19:37    básněnka

Jiří, díky moc za hru
 
to mne baví, hádám někdy z googlu ale taky z hlavy...Mrk
27.1.2017 | 15:41    Dota Slunská

Bezva kvízovka! Díky!
27.1.2017 | 9:14    Tessa

Díky za hru. Nikdy neškodí osvěžit si zasuté kulturně historické znalosti...
 
No, a k Donutilovu Sluhovi dvou pánů - hra je to parádní a nestárne - narozdíl od hlavního představitele, jehož fyzický výkon je velice náročný. Přesto (nebo právě proto) by měl vědět, jak zavčasu odejít. Je to umění větší než jakákoliv role.
Nicméně - letos jsem k Vánocům dostala lístky na Sluhu dvou pánů v olomouckém divadle. Nebudu srovnávat, neboť vím, že se díky Goldoniho talentu budu bavit úplně stejně, ať stojí na jevišti kdokoliv.
27.1.2017 | 8:41    krizekkk

Rád jsem se zúčastnil.
26.1.2017 | 23:06    Shimmir

Blahopřeji všem zbohatlíkům! Ono to bylo vcelku lehké, snadno se dalo chytit na datu a místu tajemníka benátského velvyslance v Miláně. 
Jak na to koukám, 9 zlatek, 0 stříbrných, 2 bronzové a kromě mne hádalo ještě 10 lidí, to mi připomíná  "Beverly hills 902 10!"Mrk
A na druhý pokus jsem vlastně na chatu uhodl i autora, když jsem si uvědomil, že už bydlí v Praze! Já ho měl pořád zafixovaného jako Brňáka, což mne zmátlo, stejně jako jsem vyloučil Tess a Sendy, takže mne prvně napadla právě ta básněnka, ta už tu do soutěží fušovala...Stydím
26.1.2017 | 20:55    JC senior

Těší mě, že jste hádali všichni správně a blahopřeji zvláště těm, kteří se chytli indicie hned v první časti (i když pomohl strýček Goo).
Pašák
26.1.2017 | 20:21    LitWeb

Jste hlavičky otevřené, jen co je pravda. Mám z vás radost.
Všichni jste hádali správně. Carlo Goldoni vám vydělal tyto první letošní litwáky:
- po zlatce: básněnka, Anna Marie, Jan Vopička, krizekkk, Shimmir, hanele m, Dota Slunská, Tessa a Sendy
- po měďáku: Špáďa a Marcone
 
A kdož sis nebyl jist autorem, věz, že to nebyl nikdo jiný než JC seniorBravo
26.1.2017 | 17:51    Marcone

Asi bych zaplaval v labi, či sieně, možná někde na sibiři, ale poslední řádek mě snad navedl na Goldoniho ?
26.1.2017 | 1:23    Špáďa

Carlo Goldoni
24.1.2017 | 19:14    básněnka

tak jsem posléze našla Carla Goldoniho...snad je to správná odpověď...Úsměv
24.1.2017 | 7:46    Anna Marie

Carlo Goldoni, tak snad... :)
23.1.2017 | 23:30    Jan Vopička

Carlo Goldoni  ???
23.1.2017 | 22:46    krizekkk

Carlo Goldoni
Nebo někdo jinej. :-(
23.1.2017 | 21:20    Shimmir

Italský dramatik Carlo Goldoni, narozen 28. února roku 1707 v Benátkách
zemřel dne 6. února roku 1793 v Paříži. V Národním se zrovna hraje jeho hra Sluha dvou pánů. Mrk
23.1.2017 | 21:05    hanele m

Carlo Goldoni?
|<   01  02  >|