Kde kámen byl, teď otvor do skály
rouška jen a nepřítomné tělo
a němý úžas ženy z Magdaly
vzpomínka, jak nebe burácelo
a setníkova slova pod křížem

mrak slunce skryl a zachvěla se zem
tak proč ten údiv, oči uplakané
jen slov Jeho vzklíčilo tu sémě
předpověď co má být, že se stane
„ … jen maličko a zas uzříte mě“

*