Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
ticho
 
Ticho mrazu překvapené vlastním výkřikem
že slunce že tání do pustin že tě opustím —
na márách zimy se hárá jaro
vůl orá jařmem brázdu tažný pták vzduch

---
---
---
 
 
Léta Páně 2024, dne 17.2. věnováno autorem Anna Marie
Share
  
15.1.2025 | 19:16    irena Mondeková

Výraz "jařmo" bych v této souvislosti viděla jako určitou tíhu... nehmotnou záležitost:-). Ještě si nejsem jistá, zda má být márách nebo marách, ale to je podružné.
Jinak - je moc dobrá, vážně.
10.1.2025 | 10:36    Anna Marie

Básněnko, u tebe je kolikrát i komentář lepší, jako ta malá nad ním...Děkuji. 
10.1.2025 | 10:34    Anna Marie

Já se tu tenkrát usmívala, protože i po dlouhé době jsi neomylně vyhmátla místo, kde jsem přešlapovala. Jařmo jsem myslela v přeneseném slova smyslu, no. A tak děkuji za uvedení, už je zase předjaří, strašně rychle to utíká, že. 
25.2.2024 | 15:24    básněnka

Připadá mi to naopak logické, jařmo má na sobě a ta jím i orá, ne ? Tahle báseň je co rozsahem slov, malá , ale jinak ..velká významem...
18.2.2024 | 9:58    Tessa

Zajímavá miniatura...Vidím, že předjaří nenechává poety spát...
 
Jen malá technická poznámka: jařmem se neorá, jařmo je součást postroje tažných zvířat. Mně osobně by stačilo v posledním řádku: Vůl orá brázdu tažný pták vzduch