„Co to máte, kapitáne, to je nějaký zakn‘aktal?“ ptal se Mayer.

„Cože, jaký zafňákal?“

„Zakn‘aktal, energetická zbraň ze seriálu Hvězdná brána.“

„To neznám. Tohle je jen obyčejná plynová pistole. Má trošku zvláštní tvar, ale dá se bez problémů používat. Vím, že tím proti zdejším predátorům moc nezmůžu, ale třeba je aspoň vystraším.“

„Kapitáne, možná mi nebudete věřit, ale myslím, že jsem přišel na to, jak se dostat domů.“

„Vážně, pane Mayere? To by bylo skvělé. Ven s tím.“

„Myslím si, že meziprostor je nějaký druh velké přestupní stanice pro mezihvězdný transport. Kolem každé hvězdy, která je do systému zapojena, je přenosová sféra. Takové hvězdě pak v meziprostoru odpovídá jedna černá díra, nebo otvor, rozumíte mi?“

„Zatím ano. Co z toho pro nás plyne?“

„Myslím, že když proletíte přenosovou sférou, tak se ocitnete zpátky v meziprostoru. Je potřeba pouze najít otvor, který vede k našemu Slunci.“

„Proč myslíte, že ke Slunci vede nějaký otvor?“

„Je to logické. Tuhle planetu jsme našli na první pokus a je velmi podobná Zemi. Myslím, že stavitel meziprostoru preferoval planety, na kterých se dá žít.“

„A co ta přenosová sféra kolem singularity?“

„Nevím, kapitáne. Možná byla postavená ještě v době, kdy tato singularita byla hvězdou.“

„To musí být miliony nebo miliardy let. Jak by něco mohlo vydržet takovou dobu?“

„To nevím, ale vžijte se do pozice stavitele meziprostoru. Máte k dispozici technologii, která sváže energii hvězdy do vytvoření jakési červí díry a navíc můžete takovou technologii rozprostřít kolem celé hvězdy. To je velmi ambiciózní projekt. Tohle nezvládne jen tak nějaká civilizace. Musela to být v pravdě hvězdná společnost. Už jen samotný meziprostor je malý zázrak. Myslím, že jde o negativní obraz galaxie. Otvory jsou uspořádány podle pozice jednotlivých hvězd, tunely jsou spirální ramena, prostřední koule zastupuje jádro galaxie. A otvory se zdvojenými okraji jsou cesty k dalším galaxiím.“

„Takže vy myslíte, že když jsme proletěli tím prvním otvorem a ocitli se v jiném meziprostoru, tak jsme přeletěli mezi galaxiemi?“

„Vypadá to tak. Jsme teď v jiné galaxii. Opustili jsme meziprostor jedním z krajních otvorů v tunelu a jsme na okraji spirálního ramene. Všechno to do sebe zapadá.“

„Jenže jak v tom všem chcete hledat Slunce?“

„Máme snímky každého okamžiku pohybu v meziprostoru, takže si budeme moci zjistit, kterým otvorem jsme do meziprostoru vletěli. Pak stačí zobrazit v počítači mapu Galaxie a poohlédnout se po otvoru, který bude co nejblíže poloze Slunce vzhledem k singularitě. Netvrdím, že se trefíme napoprvé, ale měli bychom to zkusit.“

„Hm. Musím uznat, že to dává smysl. Ale co bychom měli udělat jako první? Vy myslíte, že máme letět do hvězdy, do Sunfloweru?“

„Vypadá to tak, ale my nepoletíme do hvězdy, jen do přenosové sféry, která je kolem.“

„A když to nevyjde?“

„Pak máme smůlu, ale já myslím, že to vyjde. Když jste letěli z meziprostoru v raketoplánu, také jste se vrátili.“

„Je to šílené, pane Mayere. Letět do hvězdy!“

„Šílené ale účinné. Před námi už takto cestovali jiní. Třeba i stavitelé té včerejší rozvaliny.“