Naši starší bratři I/19 - Alou do práce
No, ono to pokračování možná má svou logiku, ale jak se k tomu naši hrdinové dopracovali, to už moc logické není. Někde se děje něco prozatím neuchopitelného.
19. Alou do práce
Policisté protáhli Williamsona několika místnostmi úřadu. Vyfasoval nějaký oděv, dostal klíče od bytu spolu s papírem, kde byla neznámým písmem napsána adresa, a nakonec další papír s adresou pracoviště. Po celou dobu Williamson mlčky přijímal zkomolené pokyny úředníků. Když bylo vše hotovo, rozvázal mu policista ruce a začal mu domlouvat.
„Potom jít ty k továrna rozkaz! Potom pracovat ty tam rozkaz! Potom jít ty k domov po práce rozkaz! Nyní být ten jasné dotaz?“
„Číst to já umět ne,“ dostal ze sebe Williamson.
Policista kroutil hlavou a vedl Williamsona na ulici, kde ho posadil do autobusu a nechal ho jeho osudu. Autobus jel po ulici, Williamson se posadil na volnou sedačku a přemýšlel co dál.
Podal papír muži vedle sebe a řekl: „Nyní být to kde dotaz?“
„Potom říci já ty,“ řekl muž a odvrátil se.
Cesta ubíhala a Williamson uvažoval o své situaci. Bylo mu jasné, že se musí podvolit režimu města, jinak ho policisté zase seberou. Rád by našel cestu zpátky k lodi, jenže vůbec nevěděl jak to udělat. Způsob transportu do města byl zvláštní, napřed byl ve své kajutě a najednou se ocitl v parku. Žádné stopy.
Přiblížila se nějaká velká budova, muž vedle ho zatahal za rukáv a ukázal na budovu. Autobus zastavil, Williamson vystoupil a vydal se k budově. Vrátný se na něho podezřívavě díval, převzal papír a začal mu dávat pokyny.
„Potom jít ty tam k vrata k sklad rozkaz! Potom hlásit se ty u vedoucí rozkaz!“
Williamson vykročil udaným směrem. Vedoucí skladu mu dal za úkol vynášet balíky z vozidla, které stálo u rampy. Williamson se dal do práce a polohlasem nadával. Vedoucí skladu pozoroval nového dělníka s podivnou mluvící krabičkou a kroutil hlavou.
* * *
Harris se probral a uviděl, že mu kape krev z čela. Posadil se zpříma na sedačce a hledal Garciu, jenže po tom nebyla ani stopa. Zavolal komunikátorem loď.
„Kapitáne, tady Harris. Jsem někde v lese a Garcia tu nikde není, co mám dělat?“
„To snad není pravda!“ hřímala Dittmannová. „Jedeme hledat dva ztracené a ztratíme třetího. Vraťte se do lodi, pane Harrisi, musíme vymyslet nějakou jinou strategii.“
Harris si přesedl k řízení, obrátil vozidlo a jel zpátky k lodi. Tam už čekalo druhé vozidlo a Pierce s Klangem stáli opodál. Dittmannová je zavolala, ať vrátí vozidla do skladu a jdou do svých kajut. Potom dala Nagyové pokyn, aby zavřela loď. Fenix stál na mýtině bez známek života, nálada na palubě byla najednou na bodu mrazu.
Léta Páně 2024, dne 9.7. věnováno autorem
Pavel D. F.
|