|
poustr pro leden
Mechoviště /připíšu mu pro rým sviště/řekni mi něco hezkého/prosím/ slova která budou panáčkovat slova která budou mluvit sprostě na jedno připnu uši divočáka pojďte pane budeme si hrát začalo sněžit vichr fouká skleněnky z vody a mrazu do očí místo slz některé mají kápi to abych neviděla žíly letošní zimy s nataženou paží řečiště potoka kde se potlouká zvěř všelijaká tam berou krev do velkých zkumavek až po okraj podal jsi mi jeleny a prodal les --- když máš velký nos tak ho hrdě nos řekl čas a navoskoval si licousy budu ti hádat z ruky oči pihovaté osinami do stmívání dýl jeleni a muž smrt hnízdí v lebkách každý rok vyvede mladé pod hřbitovní zídkou lesa někde tam klesáš a nikdo to nevidí nosíš v kapse nůž sny pořezané krásou nedokonalosti pírka s něhou co nikomu nepatří máš nejraději kunu ze staré stodoly chce ji chytit do želez přiškrcuje jeho kočkám hlas kamerový systém zaznamenává dech mezi ploty lezeš po starém žebříku pod střechou nahmatáš čerstvě vypité vejce přes rozbité okénko padá tma usměješ se tam nedosáhnou Jedno ristretto a cappuccino, prosím. ano jsem tu sama vemte si tu židli
Léta Páně 2025, dne 23.1. věnováno autorem
Anna Marie
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
