|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
chaos analogie
Les je sám
bouřkou
pokořený
po kořeny
svlékla mu kůru
černou spáleninu ohanbí
popsala bez hany
Braillovým písmem
____________________
Tmou padá listí
jak ladně se snáší po svých i cizích stínech
dál a dál
i s tím vším okolo
naučils mě lhát
všechny ty tisíckrát
vykroužené piruety
schovávám v botách spolu se znetvořenými palci
o krvi nemluvím
bílá je pro slabochy řekls ztratíš víru
Pohladím tě. Něžně.
Černou hlínou za nehtama. Klínem mezi parožím.
Voníš po ohni a
nespisovně po sladový whisky voníš
jako nekonečná definice smutku
(utkám ti z něj teplý svetr)
nejsou to jiskry úlet útěk smrt podaná snítka cesmíny
spíš
vítr a svatební šaty do zimy
Léta Páně 2025, dne 2.3. věnováno autorem
Anna Marie
|
|
|
|
|
|

|
|
A vy mi pořád jako na špici vánočního stromku, na kterou nikdy nedosáhnu..
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Starý pán, co jsem ho měla ráda odešel i se svými sonety. Měla jsem ho moc ráda, psali jsme si. Byl myslivec jako já. Rýmy někdy svazujou. Málokdo je zvládá, svázané a vypadat jako rozcuchaná polní kytka v dlani. To umí podle mě jenom Ragnell Lawenderr Děkuji za uvedení. Pokud máte deprese a úzkost, tak proč tu jste? Je to můj domovský server a přijde mi to tu jako hřbitov.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Jsi v té poezii stále lepší. Nespi slovně, ale klidně nespisovně  .
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Nepřestává mě udivovat tvé neskutečná slovní zásoba a schopnost vykreslit nadějně někdy i zoufalou skutečnost. Díky za nedělní báseň, potěšila!
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Pěkná atmosféra, bohužel se o mě opět pokouší deprese a úzkosti, tak to nejsem schopen vnímat, jak by bylo třeba. Všiml jsem si občasného pokusu o rým v jinak volném verši. Možná by byla báseň bohatější, kdyby byla rýmovaná celá.
|
|
|
|