Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Trápna smrť
Dcéra prichádza domov z práce, plná nových zážitkov, zohrievam obed, kým papká a rozpráva, už  chystám kávičku. Do jednej šálky Velvetka, do druhej Ricoré, prvá sa zalieva vodou, mliečko až nakoniec, Ricoré s mliekom šup do mikrovlnky na dve minútky, voda vo varnej kanvici buble.
Rozhovor fičí aj s plnou pusou, ohnivo, napínavo, vzrušujúco, dnes je toho toľko... Na lyžičke zostala kvapôčka kávy, obliznem, ale debata v plnom prúde si žiada svoje, rýchlo rýchlo, aby som nezabudla, dôležitá poznámka k aktuálnej téme, nádych a...nič. Nevylezie ani slovko, viac sa nenadýchnem.
Pokoj, nie je to po prvýkrát, beží mi hlavou, treba to rozdýchať, zhlboka, zospodu natiahnuť, akoby zhíknuť, rozkašľať sa a už bude dobre. Pár márnych pokusov, oči vytreštené. Dcéra spozornie, vyskočí, zozadu ma zdrapne obomi dlaňami pod rebrami v oblasti žalúdka, prudko k sebe strhne, pritiahne, zázrak. Rozkašlem sa. Nechápem. Všetko prebehlo tak rýchlo, postupne precitám, moje „malé dievčatko“ mi zachránilo život!
- To čo si urobila? Ako ti to napadlo? Vôbec si nespanikárila.
- No vidíš, to je Heimlichov hmat. Teoreticky ovládam prvú pomoc a konečne som si to vyskúšala v praxi. Vždy si mi nadávala, ako môžem pozerať všetky tie seriály – Chicago Hope, Klinika Grace, Dr. House... a pozri! Čo myslíš, odkiaľ toto viem?
Ešte stále sa neviem spamätať, zaprisahávam sa, že už nikdy, naozaj nikdy nebudem rozprávať počas jedla, pitia, oblizovania... Vážnosť situácie pominie a začínam vtipkovať.
- Vieš si predstaviť, aké by to bolo trápne? Kamarátka sa ťa pýta, tvoja mama zomrela? A čo sa jej stalo? Aaaale, zadusila sa kvapkou kávy. Alebo oznam v regionálnych novinách,  x-ročná žena zomrela na následky udusenia kávou.
- Mama prestaaaň, to je naozaj čierny humor!
Léta Páně 2013, dne 22.4. věnováno autorem gabi
Share
  
24.10.2017 | 17:38    krizekkk

Hlavně nemluvit při líbání. Jednak to moc nejde a za druhé to není slušné vůči partnerovi.
Rozumím té příhodě moc dobře. Vím co je to sedět na lopatě. Měl jsem už třikrát srdeční arytmii. Ale to je trošku o něčem jiném :-) /
26.4.2013 | 13:05    ospre

Pokud tento systém potrvá, jsem přesvědčen o tom, že zavedení eutanazie je jen otázkou času. I přes všechny výhrady. Nejde o lidi, jde o peníze.
26.4.2013 | 12:34    gabi

iste, toto sú dôvody, pre ktoré ešte stále nemôže byť uzákonená, rada by som verila, že raz...
26.4.2013 | 11:58    ospre

Já bych byl, Gabi, také zastáncem eutanazie. Pokud bych nežil v době totálního úpadku všech morálních hodnot ve státě prolezlém korupcí od suterénu až po střechu... Eutanazie by se mohla lehce zvrtnout v další peklo na zemi.
 
Příklad: Jseš socka. Šlo by tě sice vyléčit, ale na léčbu nemáš prachy. Pojišťovna už hradí jen klystýr, anebo acylpiryn. Šup ti injekci.
 
Druhý příklad: Jseš prachatá a dědicům se nechce čekat, až natáhneš bačkory. Nějaký ten úplateček "bílé mafii" to spraví... Tvůj podpis zfalšují, nebo tě oblbnou tak, že podepíšeš vlastní rozsudek smrti.
25.4.2013 | 23:12    gabi

neviem, aký si človek, nepoznám ťa, ale v takomto prípade by som si sama priala čo najrýchlejší koniec, a teda iným rovnako, som aj zástancom eutanázie
25.4.2013 | 22:06    ospre

Zatřást jsem tebou nechtěl, Gabi. S těmi předpoklady je to někdy tak, že jsou mylné. Člověk by měl vždy raději počítat s tou horší variantou. Aby nebyl překvapen. Mému otci bylo 84 let, když ho postihla mozková mrtvice. Do té doby byl zdravý. Jezdil na horském kole. Doktor říkal, že podle CT je jeho mozek prakticky mrtvý, je ve vegetativním stavu. Byl jsem u něj v nemocnici... brečel nad jeho postelí, držel ho za ruku, a dodnes nevím. Po týdnu zemřel na zápal plic. Byl jsem tomu rád, přál jsem mu to. Jsem asi moc špatný člověk, který nezná žádné dno...
25.4.2013 | 20:10    gabi

ospre, po 2.x si mnou zatriasol
samozrejme, môj komentár vychádzal z predpokladu, že jeho"ja" je mŕtve, prežíva iba schránka...v prípade, ktorý si naznačil a pripúšťam, že je možný, mi prechádza mráz po chrbte, toto by som nepriala nikomu
25.4.2013 | 18:54    ospre

O blízké nejde, Gabi. Někteří se s tím vyrovnávají lépe, jiní hůře. Jedno mají však společné. Jsou zdraví. Žádný doktor na světě, žádná diagnostická metoda nedokáže stoprocentně odpovědět na otázku, co se děje v hypoxií poškozeném mozku. Nakolik to lidské "já" zemřelo. Být vězněm vlastního těla, tak nějak si představuji peklo, Gabi.
25.4.2013 | 17:33    gabi

ospre, prečítala som si zopár článkov o Kájovi Saudkovi a naozaj ma prešiel humor, vďaka...je to horšie ako smrť, najmä pre jeho blízkych
24.4.2013 | 18:37    ospre

Mně zdrobněliny nevadí, je to docela slušně napsáno. Srandu bych si z toho ale moc nedělal. Nevím, jestli je možno zadusit se slinou, či kapkou kávy, ale kouskem jídla určitě. A může tě potkat ještě horší věc než to, že zemřeš. Může se ti stát to, co Kájovi Saudkovi...
23.4.2013 | 18:52    gabi

Marta, asi by si sa na nás mračila často, jednoducho to k nám patrí, je to náš spôsob komunikácie, vlastne si z tých zdrobnelín robíme srandu tým, že ich používame...šibnuté, že? :)
no...zabral, som tu!
23.4.2013 | 14:36    marta

úsmevná momentka, gabi
trošku som sa mračila na tie zdrobneliny a podobné: ..papká..kávička..velvetka..kvapôčka..
 
/málinko ma prekvapuje, že heimlich zabral..obyčajne sa používa, ak je v dýchacích cestách väčší, či menší predmet..našťastie som nikdy nepoužila, i keď ako "škôlkárka" som si na jeho nácviku dala záležať :)..aj tak..mala si šťastie (ak predpokladám, že príbeh je zo života a k tomu tvojho)/
 
 
22.4.2013 | 18:29    gabi

máš pravdu, Sendy, radšej položím život pre kvapku kávy ako pre obyčajnú slinu :)
22.4.2013 | 18:23    Sendy

Úvodní část parádní. Mám ráda takový ten překotný, ale přehledný způsob vyprávění. Ten "vysvětlující" konec to maličko zkazil. Tolik k textu.
K obsahu - Copak kapkou kafe... to ještě jde. Mně se to jednou stalo se slinou. To by teprv bylo oznámení  v novinách: X-letá žena se udusila vlastní slinou. Pitva neprokázala nákazu slintavkou. Smích