|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
/návrat domů/
příliš pozdě
vracím se do domu
kde pro hosty nakrojí chleba
a nehledám tu mír
a po žních úzko je mi
tak úzko jak jen bývá
v širých rovinách
na nesklizených polích
zas vítr láme mák
a zima zlá
zima nás zradila
někdo tu rozsypal tolik tmy
dotěrná ruka stesku v kapsách ti nahmátne
představy co se nepatří
a touhy od léta
neplatné
Léta Páně 2011, dne 11.8. věnováno autorem
irem
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji Ti za objasnění Tvého úhlu pohledu na věc.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vzrůstala jsem od 3 let v dětském domově od 10let u pěstounů, měla jsem se fakt dobře dnes je pro to hezkej výraz-týrané dítě-těžká práce kolem dobytka a denní příděl bití důtkama a prodlužovákem, nadávky -nejsi lidská bytost, seš parchant, kterýho nikdo nechce, parchant z děcáku určenej na pokusy, buď vydržíš nebo chcípneš, tak makej.., na pohled z venčí bylo tehdy vše O.K.
pak v dospělosti jsem se o nemohoucí pěstouny starala, těžké bylo odpouštět jim a nevracet stejné stejným..
občas potkám, někoho komu mohu o návratech domu kde je chleba jen pro hosty..no a moje včerejší vzpomínání a dnes tvá báseň, co dodat
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
rezka:
tohle tady snad ani není to pravé místo k polemice o tom, co to vlastně je domov ..
a pak jako autor chceš
dozvídat se něco o způsobu, jakým můžou slova pracovat "nad" rámcem svého původního záměru
trochu se ztrácím jak mnoho nebo málo mám psát co ve mě báseň budí
je přece jedno jak je stará, něco ve mě napíchla tak, že jsem reagovala.. Nehodlám zde vést polemiku o tom, co považuji za "domov" a v jakém smyslu jsem onoho slova v textu využila. Pouze jsem projevila zájem dozvědět se, co "vše" jsi tam našla konkrétně Ty. Toť vše a prosím přijmi mou omluvu, je-li to nejasné. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tohle tady snad ani není to pravé místo k polemice o tom, co to vlastně je domov .. a pak jako autor chceš dozvídat se něco o způsobu, jakým můžou slova pracovat "nad" rámcem svého původního záměru trochu se ztrácím jak mnoho nebo málo mám psát co ve mě báseň budí je přece jedno jak je stará, něco ve mě napíchla tak, že jsem reagovala.. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
rezka:
zvláštní, včera jsme mluvili o návratech domů,
že pro někoho je návrat domá pohled vzhůru ke skalám,
něco jako touha nesplněná či nesplnitelná a tumáš
báseň a je v ní vše..ne je v ní víc.. Rezko, nemám ponětí s kým jste mluvili o návratech domů a tohle tady snad ani není to pravé místo k polemice o tom, co to vlastně je domov ... jen podotýkám, že s vyjimkou prologu jsou texty přibližně tři roky staré. Sama bych se zdráhala pro ně použít slova báseň - osobně je považuji spíše za soukromý pokus s jazykem pohybující se zcela jednoznačně za hranicí akceptovatelného kýče a patosu. Nicméně se v nich držím toho, co tehdy už dlouho bylo a stále je mým ústředním tématem - domova. A tak by mě, jako autora, zajímalo, co "vše" v těch textech nacházíš? Je pro mě nesmírně podnětné dozvídat se něco o způsobu, jakým můžou slova pracovat "nad" rámcem svého původního záměru a fascinuje mě, že alespoň pro někoho mohou být přínosem navzdory své nedokonalosti. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
zvláštní, včera jsme mluvili o návratech domů,
že pro někoho je návrat domá pohled vzhůru ke skalám,
něco jako touha nesplněná či nesplnitelná a tumáš
báseň a je v ní vše..ne je v ní víc..
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Poezie nevážně?
Mně přijde, že to myslíš docela vážně...
Nadpisy přecházejí v báseň, báseň v nadpisy, tají se dech a na okna přimrzají rýmy
Rád se zde stavuji...
|
|
|
|
