|
Spousta legrace s lidmi, kteří chodí po vodě.
S klukama jsme jeli na čundr do pralesa v Amazonii. Chtěli jsme vidět kmen lidí, chodících po vodě. Žili osamoceně, jako ve vyhnanství a byli kanibalové. Nám to nevadilo, rádi jsme utekli od povinností. Byl jsem listonoš. Naplánováno jsme to měli pěkně. Měli jsme každý kombinézu s úpravou na nohy, abychom chodili po vodě jako oni. A taky amulet s jejich rodovými symboly. Jenomže Jarda škobrtnul a smůla. Byla spousta legrace, když nás jedli. Jako by s masem z našich kostí a šlach mizela i tíha okolního světa. Nebyla to hezká smrt, zato nezapomenutelná. Stejně jako celé naše amazonské dobrodružství.
Léta Páně 2011, dne 15.7. věnováno autorem
Mikeyacek
Kategorie: Próza nevážně
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















